Tajemství v korunách

Amelie M.: Děkuji. Taková slova mě pohání vpřed, budu se snažit, abych se pokusil sepsat něco, co bude lahodit Tvým očím.

ono už vše bylo tak nějak řečeno.. tak jen, že mě toto také zaujalo.. tento typ básní se mi u tebe líbí víc, než ty humorné.. :)

Dott: Děkuji za Tvoje hodnocení, kterého si vysoce cením, protože Ty jsi ten, kdo jako jeden z mála umí vládnout slovem, veršem a dostat se svým dílem do středu srdce každému

Moc se mi líbí verš "koruny chvějí se, není to zimou". Krásně ladná, houpavá a zádumčivě hladká báseň první jakosti.

Mně se moc Tvé dílko líbí, hezky se mi četlo. :-)

Orionka: Omlouvám se, máš pravdu. Jdu to opravit. Děkuji.

gabkin: Se zapojením fantazie do čtení básní naprosto souhlasím, v tom je kouzlo poezie. Ale gramatika podle mě nemá s fantazií co dělat, to jsou jasně daná pravidla. Někdy je jejich porušení záměrné a přínosné, básnické novotvary jsou velmi zajímavé. Ale pro čárky to, myslím, neplatí.
Problém čárek je podle mě právě v tom, co píšeš - spousta lidí si není jistá, kam vlastně patří a kam ne, proto je ani neřeší a při čtení nevnímají. To ale nic nemění na tom, že z gramatického hlediska jde o hrubé chyby, které na některé čtenáře (třeba na mě) křičí z textu úplně stejně jako špatně napsané i/y. Proto myslím, že je lepší v případě nejistoty čárku vynechat. Poezie tuto toleranci umožňuje a chybějící čárka na rozdíl od té navíc nepůsobí rušivě.

Jedna věc je dílko. Ta druhá pak komentáře pod dílem.
Někdy člověk váhá, zda se do toho vůbec motat se svým názorem.
Sám si dávám čárky tam, kde je citím a mluvnice je u mě vždy na štíru. Ale při čtení básničky se nenechávám tímto nijak vyrušit. A dílko, kde je velmi vzácné téma kolikrát také celé nechápu, ale to právě považuji na daň poezie - moci se vyjádřit po svém a pro někoho i nepochopitelně.
To vypuštění fantazie nad neznámem je pro mě právě to kouzlo poezie - spolu s objevováním kouzla slov.

kekebreke: Jo pily, jasně :) To jsem byla raněná slepotou.
S čárkami se to má tak, že z gramatického hlediska nepatří do 6., 8. a 12. verše. Vyjadřují zde rytmický předěl, který bych já raději vyjádřila rozdělením do veršů, protože čárku vnímám jako gramatický znak.

ode mě nečekej žádné rozbory, hodnotím jen citem a tahle básnička se mi líbí, mám z ní malinko svíravý pocit, dojímá mě život ptáků v korunách stromů a hlavně myslím, že nemusí být jen o nich

Orionka: gramaticky si myslím, ač se mohu mýlit, že čárky jsou tam, kde mají být. Pravdou zůstává, jestli by se verše nemohly podělit na dva.
Pil slyšet kvílení.. tady si myslím, že překlep není. Na řezání stromu se chodí s pilou. Čím více stromů, tím víc pil. A že jejich kvílení se krajem nese, jak se zakousnou do kmenů,o tom není pochyb. Děkuji za komentář

Nerozumím verši "pil slyšet kvílení". Není to překlep?
A stejně jako u jiných tvých básní mi přebývají některé čárky. Všimla jsem si, že často dělíš verše do půlveršů a rozděluješ čárkami i tam, kam gramaticky nepatří. Já bych, pokud ten předěl vnímáš jako nutný, raději rozdělila verše na dva. Ale to je asi otázka vkusu a taky toho, jak silně kdo vnímá čárky jako gramatické prohřešky.

Líbí se mi nálada, která z ní vane. Trochu mi nesedí to rýmování. Přijde mi trochu laciné. Moc hezkej název.

Ignácius J. Reilly: Děkuji :-)

Devils_PIMP: Děkuji za návštěvu i příznivé hodnocení.

líbí se mi ...

Asi si kyslel asi ;)

Prijemne, lehle a vyvazene u me bez dalsich vetsich namitek.