27.03.2015
8
1390 (13)
miliony hvězd na obloze
všechny tak ospalé
mlčí
ponořené ve svém snu

až se probudí
a promluví k nám
lidem
smrt posbírá svou první úrodu

Ze sbírky: Všehomíra
 16.04.2015 18:37
Hezké, ale konec strašidelný, bojim.:)
 29.03.2015 10:36
ŽblaBuňka: děkuji, jsem ráda :)
 28.03.2015 23:08
i když tyto tvé verše vyhlíží děsivě, já se při nich ohřál
 28.03.2015 14:36
Fakt trochu děsivá. Tak radši doufám, že jsme těm z hvězd "šumák" :D
 28.03.2015 09:36
vanovaso: i to je možné van :)) je to jen obraz, neděs se.. zbytek odpověď ignáciusovi..

díky :-)
 28.03.2015 09:35
Ignácius J. Reilly: je to o jistém uvědomění si vlastní malosti a také o pokoře.. :) díky za zastavení :-)
 28.03.2015 09:11
to zní skoro děsivě, jakoby k nám měla přijít z Vesmíru smrt, br... asi jsem ji nepochopila...ale první sloka se mi moc líbí...
 28.03.2015 08:57
líbí se mi, i když jsem docela nepochopil ten tvrdý konec ???

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.