|
inspirace závěrem filmu The Wall
|
Z nešťastných lásek a směšných pocitů,
stočím si na zádech svou vlastní ulitu.
Z falešných pocitů a pomluv za zády
tak jako z vápníku stěny jsou utkány.
Na tomhle pocitu vůbec nic nezměníš,
každý z nás má to tak, ty sama kameníš.
Ze křivd a ze strachu, je to tak prosté,
v krajinách srdečních velká zeď roste.
V krajinách srdečních stavíme opevnění
duši svou zavřem tam, tak jako ve vězení.
Však dnes já nedám tohleto dopustit,
aby se z člověka stal další amonit
a aby návštěvník rychle byl vykázán
na srdci nápisem „Lidem vstup zakázán!“
nastal čas, bořit zas
Tak volám: Teď
strhněte zeď!
Tak volám: Teď
strhněte zeď!
Tak volám: Teď
strhněte zeď!
Tear down the wall!
Tear down the wall!
Tear down the wall!
stočím si na zádech svou vlastní ulitu.
Z falešných pocitů a pomluv za zády
tak jako z vápníku stěny jsou utkány.
Na tomhle pocitu vůbec nic nezměníš,
každý z nás má to tak, ty sama kameníš.
Ze křivd a ze strachu, je to tak prosté,
v krajinách srdečních velká zeď roste.
V krajinách srdečních stavíme opevnění
duši svou zavřem tam, tak jako ve vězení.
Však dnes já nedám tohleto dopustit,
aby se z člověka stal další amonit
a aby návštěvník rychle byl vykázán
na srdci nápisem „Lidem vstup zakázán!“
nastal čas, bořit zas
Tak volám: Teď
strhněte zeď!
Tak volám: Teď
strhněte zeď!
Tak volám: Teď
strhněte zeď!
Tear down the wall!
Tear down the wall!
Tear down the wall!
23.10.2014 21:55
Krásně vyjádřeno. Asi je těžké si to přikázat, nevstoupíš dvakrát do stejné řeky... Ale báseň se mi moc líbí, ten konec je navíc roztomilý :).
23.10.2014 21:54
Zamila: je to parodie na závěrečnou píseň filmu The Wall, tak proto. Když jsem to vymýšlel, jela mi předloha hlavou.
23.10.2014 21:52
Zamila
Čím to, že snad všechny Tvoje básně jsou tak zpěvné ... :-) Pěkná :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.