|
(I tak má stejný humor jako já a sklenici kyselých okurek sníme obě na posezení...)
|
Když za tvým oknem mlčí noc
to mé už zdraví ráno
už neslyším tě hrávat na piáno
a na stůl prostřu
o talíř míň
Ještě jsem nepřivykla
že máváš na nás z mrakodrapů
a tolik barev má tvůj svět!
No komu by se chtělo střízlivět...
Kdo doma pláče
za vodou neslyšíš
...snad dálka byla potřeba
abys mi byla blíž
Snad tě neztratím
ve třiceti linkách metra
Brzy již vrátím
Černého Petra
a konečně smířím se
že už jsi
pryč
to mé už zdraví ráno
už neslyším tě hrávat na piáno
a na stůl prostřu
o talíř míň
Ještě jsem nepřivykla
že máváš na nás z mrakodrapů
a tolik barev má tvůj svět!
No komu by se chtělo střízlivět...
Kdo doma pláče
za vodou neslyšíš
...snad dálka byla potřeba
abys mi byla blíž
Snad tě neztratím
ve třiceti linkách metra
Brzy již vrátím
Černého Petra
a konečně smířím se
že už jsi
pryč
27.11.2014 08:12
Timothy A. Postovit
Moc hezké.)
20.10.2014 08:29
Jééé, ta se mi líbí... Zase jako bych malinko ucítil lehounký závan Hraběte. Což je dobře. Je moc hezká :-)
18.10.2014 16:20
Yana: Poznalas správně, je vidět, že to sama znáš... No vidíš, my si to snad neřekly ani teď, ale je to tak nějak jasné (ne samozřejmé) z toho, jak se k sobě teď chováme (mluvíme) a máme k sobě zkrátka blíž. Děkuju!
18.10.2014 07:06
Souhlas s Yanou, moc hezká...ale pokud máš stále komu co říct,byť je daleko,je to hodně dobré..
Věř.
Věř.
18.10.2014 01:36
kdopak to zmizel za oceánem, myslím sestra? no přeješ jí to určitě, moje je jen ve Francii a až když byla tam jsem jí prvně řekla že jí mám ráda, předtím to bylo tak nějak samo sebou...příjemná básnička z které vnímám vzpomínky, smutek ale smíření
18.10.2014 01:31
no, chytl jsem se těch třiceti linek metra a wikipedie mi prozradila, že New York jich má 34. Pokud se samozřejmě jedná o New York. :D
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.