Mlčení nevšední
když mlčí dva.
V přestávce polední
neobědvá.
Prstíky spletené
do sebe zas.
Šeptat si ještě ne
v očích mít jas.
Nebývám poslední,
když se den rozední,
co nechce vstát.
Nebývám jediný
kdo by chtěl hodiny
vedle tě stát.
když mlčí dva.
V přestávce polední
neobědvá.
Prstíky spletené
do sebe zas.
Šeptat si ještě ne
v očích mít jas.
Nebývám poslední,
když se den rozední,
co nechce vstát.
Nebývám jediný
kdo by chtěl hodiny
vedle tě stát.
29.09.2014 17:02
Hm...mě tam ruší jen to nebývám jediný, kdo chtěl by hodiny...druhým dát pořádnou ťafku, ať nevopruzují :)
No jo no, jak rádi občas mlčíme plní jiskření a vnitřních monologů :)
No jo no, jak rádi občas mlčíme plní jiskření a vnitřních monologů :)
29.09.2014 13:33
Sucháčovi v ní něco chybí a pro mě je tam navíc nějaká zvláštní melancholie, tak si tu teď sedím a přemítám a je mi jaksi smutno, moc hezká básnička
29.09.2014 10:13
I pro mě je chvíle s tebou "opojení"
Drahé chvíle! Jen čas je tvrdě mění........:))
Neodolala jsem k tomu něco dopsat, každý jsem to zažili a nebo prožíváme...., sed jsi mi do nálady:)
Drahé chvíle! Jen čas je tvrdě mění........:))
Neodolala jsem k tomu něco dopsat, každý jsem to zažili a nebo prožíváme...., sed jsi mi do nálady:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.