Bude se mi stýskat

Už mě zase přepadly myšlenky,
kdy nejsem u mé Kačenky.
Tak jako tenkrát
začal si smutek se mnou hrát.
Na společnou cestu k nádraží
slzy z nebe cinkají do louží.

Už teď mi chybí
modré oči, které se mi tolik líbí.
Také mi znovu schází
dotek Tvých tváří.
Chybí mi polibek na měkký ret
a jeho chuť jako včelí med.

Stále hladím Tvoje dlaně,
které zahřívám jako ledové saně.
Něžně lechtám Tvoje tělo,
které jako čistý tón znělo.
Pod peřinou se bříška dotýkám
a svoje srdce k Tvému zamykám.

Vzpomínám na obraz minulosti,
bez které není budoucnosti.
A bez Tebe není lásky,
ale kdo odpoví mi na otázky:
Kdy se znovu uvidíme?
Kdy náš osud zpečetíme?
Chtěl bych Tě pod má křídla získat,
ale už teď začíná se mi stýskat.