04.09.2014
4
1212 (20)
Dřív oči plné plamínků,
najednou stoupá dým a vše pohasíná.
Když se do nich dívám...
...nevidím nic.

Nic víc než pusto, prázdno, zklamání.


Veškerá radost je pryč,
že prý já ji zničila,
to mě k šílenství dohání.
 05.09.2014 19:51
taron: Děkuju, moc si toho vážím...
 05.09.2014 19:51
Devils_PIMP: Děkuju moc za názor :)
 05.09.2014 16:45
hm...tak ta se povedla, název sedí ...
 04.09.2014 17:05
 Devils_PIMP
Libi se mi to spojeni pohasinani a plaminku to je moc pekna vec.

(Myslím si ale, že by se to ale dalo zvládnout co se poetiky týče lépe)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.