29.07.2014
4
2123 (10)
Ležím na zemi, na zemi chladné a šedé,
kapky večerní rosy studí mě na zádech,
a nebe nade mnou je bledé.

Ležím na zemi a přemýšlím nad životem,
ty chyby co jsem udělala,
ta slova, přeji si vrátit skokem.

Ležím na zemi, čas bych chtěla vrátit,
všechno bych si lépe rozmyslela,
nikdy jsem nechtěla tě ztratit.
 30.07.2014 17:39
Pointa není ztracená láska, může to být klidně i o přátelství, jde tam o to, jak jediná věta dokáže všechno zničit...
 29.07.2014 20:19
I v 17 láska bolí,ale mají pravdu, ještě tě jich hodně čeká ...
 29.07.2014 20:08
Tak vyskoč a utíkej. Na co ještě čekáš?
 29.07.2014 19:53
Myslím, že tohle patří spíše do Láska-zklamání, nebo do smutné, ale to je detail.
Co se týče básně po obsahové stránce, tak je pozdě brečet nad rozletým mlékem. Je ti 17. Času na nalezení lásky je spousty, tak se pouč ze svých chyb a hledej.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.