z období, kdy jsem hltal Egona Bondyho, blues (stále)... po střední (léto 2011)

Ty to dokážeš.

Pár roztomilých, oblíbených podniků v jedné básni.

čas je ten nejlepší lék----

...jen tak...

... pošmourno, místy mrholení ...

:)

Trocha deprese a obraz návratu z města do malý rodný vesničky. Vzpomínky na dětství a tak. nic moc báseň, spíš citovka. Jo, továrna na mraky jsme jako malí říkali se sestrou nedaleký Dukovanský elektrárně.

Někdy přijdou chíle...

netřeba komentáře...tak to nefunguje (jen na okraj, poděkování patří slnečnici že mi napsala pár hezkých řádků...protože nic není náhoda a dobré věci přicházejí aby vyrovnaly ty špatné - není to teorie, je to praxe;)

Tři fáze nechtěného snění.