Pro jedinečnost minulého okamžiku
utkal jsem z času smyčku dokonalých chvil.
Abych uvězněn v onom oku
mohl neustále omílat, co se již nikdy nevrátí.
A přestože toužím po věznění v kruhu svých vzpomínek,
smyčka se snaží rozpojit ze všech sil.
To přítomnost se drze vkrádá do mého světa,
který je jak vesmír z karet chladnokrevně pohlcován
černými děrami reality.
Nelze se vrátit..
přesto v mém skladu touhy visí desítky zpřetrhaných smyček.
Co se dá dělat..
je čas začít znovu snít...to snad ještě mohu.
utkal jsem z času smyčku dokonalých chvil.
Abych uvězněn v onom oku
mohl neustále omílat, co se již nikdy nevrátí.
A přestože toužím po věznění v kruhu svých vzpomínek,
smyčka se snaží rozpojit ze všech sil.
To přítomnost se drze vkrádá do mého světa,
který je jak vesmír z karet chladnokrevně pohlcován
černými děrami reality.
Nelze se vrátit..
přesto v mém skladu touhy visí desítky zpřetrhaných smyček.
Co se dá dělat..
je čas začít znovu snít...to snad ještě mohu.
21.10.2014 22:26
v tvém skladu touhy visí desítky zpřetrhaných smyček- skvělé, a navíc ještě jich určitě hodně přibude, jednou bude tvůj sklad přeplněný...myslím že jsi svůj nápad zachytil krásně
21.10.2014 12:02
ioreth: děkuji...tady mi šlo hlavně o obsah, který se mi v hlavě najednou objevil a který jsem chtěl honem zachytit :)
20.10.2014 15:38
já vím...není to tak intenzivní, ale občas se člověk pozastaví a neubrání se zamyšlení nad tím, jak se věci měly, jak se mají a jak se budou mít...díky :)
20.10.2014 15:35
opravdu hezke :) jen lehce nezdrave tolik touzit zit jen vzpominkami ci sny..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.