Ustřihni pocity obnažených těl

Obzvláště ten poslední rým mě zaujal.
(Ty ústřižky tu stejně budou furt.)

líbí :)

Zaujalo.

Zajímavá báseň, téměř miniatura. Po přečtení názvu jsem očekával něco s lehkým nádechem erotiky a i po prvním přečtení se mi zdálo, že ho tam cítím. Ale po druhém a třetím přečtení mi to přihodilo zamyšlení.

...ležíš v koutě schoulená - jakoby se před něčím, někým schovávala, něčeho se bála? Nebo jí snad do toho kouta někdo dostal?

další části básně na mě působí jako výtka té osobě v koutě, která zřejmě dělala cosi, čemu nikdo nerozuměl a nikdo to nechápal.

A ten konec to dovršuje:

ustřihni pocity obnažených těl... - obnažené je v podstatě to samé jako odhalené a jelikož v tom vidím metaforu, jakoby ten daný říkal té osobě v koutě, že po té co ji poznal, už na ní raději zapomene.

Možná a skoro nejspíš určitě v tom vidím něco jiného, než bylo zamýšleno a možná taky ne. V každém případě je to zdařilé dílo, které si budu chvíli pamatovat. Chválím ;-)