|
Nevím, proč jsem ji sem nedala dřív. Moc se mi ta povídka líbí. 29.3.2006 ... Jako by to bylo včera.
|
|
Ze sbírky - Lovci lidí.
Poodhalíme zde pevně střežená vrátka u jednoho z nejzvláštnějších povolání co znám... Ano, řeč je o revizorech.
|
|
Až se mě jednou zeptáš, kam utíkala ta slečna s oranžovou gerberou, když nás míjela, odpovím ti asi, že jí prostě ujížděl autobus....
|
|
Tomu, kterého miluji..
|
|
Byli spolu, měli se rádi, a rozešli se. Nestalo se nic mimořádného.
|
|
....není to o loterii
|
|
Můj první pokus o psané slovo
|
|
Obraz třetí. Nějak jsem jich najednou úplně přeplněná, co den to sen a nová potřeba vypsat se…
|
|
Navazuje na: Dneska by to nemělo smysl šéfe
|
|
Tahle povídka měla vyjít před několika málo dny. Ale nějak se mi nedařilo ji včas přivést na svět. Snad potěší čtenáře i teď...
|
|
Každý má právo volby.
Každý má šanci.
Já
i ty...
|
|
Příběh jednoho večera s neobvyklým koncem
|
|
moje soutěžní dílo, opravila jsem všechny ty překlepy a chyby a trochu upravila pasáž s novinovým článkem...
|
|
výkřik rozmazlenýho jedináčka.
|