11.01.2014
5
1880 (18)
Sedíme vedle sebe, plní snů a marných nadějí. Co máš Ty a co mám já? Mysleli jsme, že máme sebe, že máme vše. Proč se člověk tak často mýlí a dělá stále stejné chyby? Je jedno kolik jsme vsadili, protože jsme stejně vše prohráli. Tuhle hru nikdo nevyhrál. Byla to jen dokonalá napodobenina štěstí, říká se tomu pohádka.
Pro sebe teď a navždy, do nekonečna a ještě dál. Věty plné lží, ale mohli jsme to vědět? Mohli jsme vědět, že budeme padat dolů? Že přijde den, kdy si uvědomíme, že je něco špatně? Nemohli. Nemohli jsme tušit, že naše dlouho budované my se rozpadne a zase zbude jen Ty a já. Ale proč se to stalo?Proč nás naše láska opustila?
Třeba to tak mělo být, protože nic se neděje bezdůvodně. Ve všem je kousek něčeho, co přichází tam seshora. Je to osud nebo to máme jen v sami sobě vsugerované?
Je osud předsudek nebo opravdu existuje? Otázka k zamyšlení. Mýlili bychom se a dělali chyby, kdyby byl osud skutečností? Nechal by nás dělat stále stejné chyby? Třeba ano. Třeba je to důkazem toho, že se máme ze svých chyb poučit, když ne, nechá nás je udělat znovu. Nebo je to jen shoda náhod...?
 31.01.2014 12:00
Samozřejmě, v Osud se věřit dá. Existujeme v uzavřené realitě, kde je všechno naprogramované (= předurčené).
 16.01.2014 22:48
Víš, všechno je jen úhel pohledu.
To, co bereš za úplnou prohru, je vlastně veliká výhra! Poznali jste poměrně brzy, že je něco špatně, že by to neklapalo. Představ si, že bys na to přišla až za deset jako matka dvou dětí...
Máš štěstí, že sis to uvědomila včas!
 11.01.2014 22:52
Láska hladí i bolí, vždycky. Mně z toho vychází "každý svého štěstí strůjce" jen kdyby mu do toho nelezli jiní lidé.
 11.01.2014 20:30
TheLivingCore: No přemýšlela jsem kam to zařadit :D A děkuji :)
 11.01.2014 20:08
uhh,nemá být miniatura malinká ? Jinak rád jsem si to početl :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.