Milý neklid

Zhasnutá svíce,
co žár jen spaluje,
chvíle a chvilky
to od tebe mě vzdaluje.

Pak maluje..
srdce do písku
a ve dlani..
pár zbylých penízků.

Jako naděje,
zrny poseje
a čeká..
zda vykvete..

Láska,
ta co může ti i ublížit,
s každým nádechem na ni pomyslí
a čím víc je jí blíž,
nemůže se přiblížit
a přece ji má tak hluboko v mysli.