Jedna taková zase noční...denní se večer prostě psát nedají...a pro všechny bonus,kdo uhádne, co je malý černý beránek?

...

tak schválně...

královna zhuleného času, dá si snídani a může jet

Nejsem básník a nebudu si na něj ani hrát, ale jsou prostě věci, které povídkou nevyjádřím. :-) Stále se pokouším zavést pseudohaiku jako samostatnou básnickou kategorii :-)))

... tahle už je taky docela odleželá ...

miluju víno a co se mnou dělá...

všude je šedo, tmavo, smutné pohledy, melancholické oči ... tolik nám schází slunce/láska (doplň si sám;))

je půlená. připadám si jako milióny stlačených kyslíkových bomb... a za chvíli... se rozprsknu do prostoru... nebo možná vysublimuju... nakonec zkondenzuju... jako Šírín

..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)

...nikdy nikdo nepochopí nic...a zae se uzavírám někam kam bych nechtěla..ale ono to jinak nejde...vím, že to jinak nejde...

Z oblohy padal první sníh, dva životy vyhasly v závějích.....

letní příběhy s happy endem

...týdeník s č. vydání 2...aneb jaké to je, když se nic neděje a přece se něco děje:)

sám nevím, jen jsem si hrál..

poslouchala jsem paní HEGEROVOU a tuhle píseň tak dvacetkrát ..... chybí mi upřímnost, všude se něco hraje, špatní herci. Pojem slušnost se "vyvinul" a pokoru hledám marně, vše je automatické ....mé zdraví a MOJI, nikoliv ! .... uvědomuji si to. http://www.youtube.com/watch?v=O937YmQih9o

...tím mým je víra v lepší zítřky :)