klasická probdělá noc v ulicích Brna Magického, Sprostého, Krutého, Nádherného (v libovolném pořadí:-) Modlíte se, aby už bylo ráno a první paprsky vás zalily teplem, podaly rozhřešení, zametly noční hříchy, ale stále ještě sajete každým pórem těla všechno to šílenství kolem...

tedy volné pokračování...

Už mě unavujou ty hysterický řeči o tom, jak se všichni řítíme do horoucích pekel. Jo - jsem mimoň. Anebo mám štěstí na lidi, kterýma se obklopuju. Anebo - nejspíš obojí. A to je dobře :-) Pro kamaráda řezbáře a všechny ty, kteří vidí svět barevně :-)

V této básni mi šlo hlavně o děj, takže jsou některé rýmy kostrbaté. Postavy hrající v této poezii jsou mí spolužáci.

..V davu se osudy ztrácí v proudu anonymna..jako jsou cizí ostatní, jsme i my..a přitom má každý svůj svět, své místo, své oči..

Báseň trafí svoj cieľ.

Inspirací jsou SUNSHINE, název básně pochází z jejich textů ....co chceme cítit ?

..někteří lidé jsou zahleděni jen do sebe a neberou v podtaz jiné, výsledky jiných, trápení jiných..jedním slovem dokáží vše zničit jako domeček z karet...ale stavíme znovu, protože abychom mohli stavět dál, musí ho někdo zničit?

prázdné makovice/ nebudou víc duté/ až se neobuté/ vydaj do mozku/ přes hory a doly/ kde to bolí/ bosky na lásce// vysypaně/ schul své dlaně/ sem/ k těm mým// vysvlékaně tvárná/ marnomarná/ až prázdní se vylžou// přijď mi blíž///

Jsem prokletá..

něco končí a něco začíná..

Před nedávnem jsem ve svém okolí dost často slýchal větu, že někdo nemá hnědý ramena (pokud někdo neví co to znamená, tak to vysvětlím), tak jsem o tom napsal krátký rytmický písňový text. V ženské osobě je to jenom z toho důvodu, že mi to tak vycházelo do rýmů.