9.10.2008 ... kdo by nechtěl napsat báseň básní ... ale kdo by to OPRAVDU chtěl? ...

***** náladovka..., či spíš zamyšlení...

Slyš! Jaro na okénko ťuká, zima si chystá pelíšek, někdo prožívá touhy muka, jiný smí hladit kožíšek...

K vlastnímu odloučení došlo už někdy v červenci, ale až dnes "to" ze mě přešlo do veršů...

Nějak na mne působí podzimní nálady...

Věnuji všem, kteří mají pocit, že jim úkoly a povinnosti nedovolují ani se v klidu "vysmrkat"....:-) natož si s někým normálně popovídat...

Postarší dílko, úzce související s básní "Tvůj vánek", takže i anotace by měla být úplně stejná...

...

(P.) - Někdy prostě člověk vůbec nevidí, kam šlape........:-)

... vraťme se do roku 2004 kdy ...

......................

básnička stará asi 2 roky. Inspirována úžasným člověkem, který mě tehdy velice pomohl a já pochopila, že ho nemohu a ani nechci nijak vázat...

Kamarádka z literu, co píše i tady, se mi jednou při výměně vzkazů vyprovokované jejím krásným komentem, pochlubila, že právě napsala novou báseň. Já k ní obratem složil jinou, takovou tu mužskou verzi, a ješitně se s ní pochlubil / to je ta první část/ a pak, když jsem si četl tu její i s anotací, přidal jsem ještě jednu variantu, je pod *****. To vše jen díky té jedné, krásné a inspirující, kde hrdinka měla také jen jednu rukavici! To se mi tak líbilo, že i já to použil.../ A to jsem chvíli před tím byl úplně dutý a neschopný dát dohromady ani dva verše!/;o) A já jí teď tedy moc děkuji...

jak paprsky Slunce...

Vzniklo pod vlivem písně: "Raindrops Keep Falling on my Head" v podání BJ THOMASe

"Život je pro mne obnošená vesta!" Tak to zpíval Jiří Suchý. Já si vypůjčil jeho melodii pro poněkud optimističtější text...;o)))