28.12.2012
7
1686 (10)
Na okenní římse sedíš
a v dálavě svých myšlenek
se nenápadně utápíš
když tě smutek dožene

Červánky dychtivě vyhlížíš
v dešti ranních semínek
ruce v očekávání zkřížíš
když v nich usedne plamínek
zapomnění

Skrz vitráže vycházíš
do světa bludiček
v království jejich sníš
o bohatství vodních kapiček
které ti na tvář dopadají
zpod tvých zavřených víček

Ze sbírky: smutek přichází
 31.12.2012 19:32
Devils_PIMP: děkuji, vážím si toho
 30.12.2012 18:26
 Devils_PIMP
Ode mě palec nahoru
 29.12.2012 16:29
Viviana Mori: taron: Makyna: alexis: dámy moc děkuji, nečekal jsem takhle kladný ohlas
 29.12.2012 14:18
hm....líbí ...:)
 29.12.2012 13:17
..no, dnes narážím na snivá, obrazová díla..je to dobře, protože to je důkaz, že fantazie žije kdykoli :) ta poslední sloka je takové rozuzlení obou předcházejících.. - i mne smutek občas dohání..pěkné dílo :)
 28.12.2012 23:10
 Viviana Mori
Trefil ses i do mé nálady. Tvá báseň je barevná.
 28.12.2012 22:23
trefil ses do mé noční melancholické nálady,.nj blíženec, z básně cítím rozpolcenost osobnosti...je krásná a zatím si stojím ?ú

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.