Člověk tak rád někdy se zasní, do nocí zní verš dávných básní... Jistě ti starší poznávají slůvka něžné písně, která sice byla o mamince, ale umožňují člověku snít i o věcech zcela jiných. Já se také zasnil nad jednou básní / od čertíčka/ a výsledek posuďte sami...

(všem mým spřízněným duším)

Má lásko! Myslím na Tebe, ale Tys příliš vzdálená, a tak si tu jen tak pro sebe veršuji a představuji si, co by mohlo být, kdybys teď byla tady!

tolik...

A opět jedno krásné dílko té, co je i tu mezi námi, ve mně probudilo krásné vzpomínky i představy a spojilo je do veršů...

někdy neprobíhá láska tak jak bychom chtěli

(Z.)*******

Vím, že bych se neměla ani pokoušet shazovat před vámi svojí vlastní tvorbu, taky nechci aby to tak vypadalo, jenom chci říct, že se vám tahle báseň bude možná zdát trochu jako klišé, ale pro mě je to něco víc a v tuhle chvíli mně ani moc nezáleží na vašem názoru. V každém případě za ně stejně děkuji.

Tohle jsem kdesi jinde dal jako komentář k básni autorky, kterou i zde znáte! Jmenovalo se to , tuším, "Štětec lásky!" A pak jsem to povýšil na dílko a předhodil lvům! Napadlo mi, že byste si to třeba chtěli přečíst i tady...Nikoho však nenutím!

Přečtení jistého dílka probudilo ve mně snílka, koment na Míru jsem šil, teď na dílko povýšil! ;o)))

opojnost lásky

číst ve tvých očích dojetí

Pro někoho(P.Š.), kdo v mém srdci kdysi zanechal hluboký otisk, který ale nikdy nezabolel...

Co k tomu říci? To nechám na vás...

pidiaturka náladovka

Na zadaná slova: oheň*kocovina*duše*víno*chlap.

*******

váhala jsem dlouho, zda ji mám pověsit, nenapsala jsem ji totiž sama..., ale možná někoho potěší, jako mě, když si jo občas znovu přečtu :-)

Třetí soutěžní pro Veršotepárnu, tentokrát se slovy radost, rameno, potlesk, mrcha, blesk.