Měsíční trilogie, část druhá...
 20.12.2012
2
1507 (10)
Úplněk

Stříbrný kotouč bloudí po střechách
Jak náměsíčný chodec
hazarduje s rovnováhou
A Ty, lehce posmutnělá
utápíš se v snách,
zatímco blyštivý háv
propluje Prahou

Budíš se, usneš,
nemůžeš spát
Přemýšlíš, bloudíš,
nevíš, jak dál
Na okraji propasti nechceš už stát
Poprosíš měsíc,
by rozřešení dal
 20.12.2012 19:24
Úplněk, spát se nedá, když můj pes ve vytí útěchu hledá. ;o)))
 20.12.2012 19:23
 Viviana Mori
Měsíc plní přání, někdy...stalo se mi to, že mi jeho energie pomohla z hlubokého smutku. :-) Kdysi jsem o tom napsala báseň, ale je stará a tím pádem už lehce poeticky nehodnotná. :-) Líbí se mi to, člověk se zamýšlí a ví, že nic nekončí. Tak na mě báseň působí. Podivné. Nu což.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.