....

Jedna z mých starších. Trochu naivní, ale mám ji ráda, stejně jako příběh, kterým je inspirována...

měla by tam být ještě jedna, snad ji někdy napíšu :-)

Jsem vážně zvědavá, jak se na toto budete tvářit... Jen prolétnutí myšlenek (skutečně v kavárně, už nějakou dobu zpátky), báseň je asi z trochu slabšího soudku. A určitě netrvdím, že to takhle má každý (respektive každá máma), ale že takových případů je... docela to tam bylo znát.

V jednom dni...

..občas mívám divné sny, občas mívám strach..tyto vidím stále živě..jistě to ještě pokračuje ale bloudění a zničena města,kmeny zvláště velikých lidí..nechme to tak, jak to je...

Že bych zkusil přiložit své malé vavřínové polínko, vlastně pouhou snítku, a nejspíš bobek jen.

..lidé, pravdy, svědomí, přirovnání..vy se s tím nějak poperete, o tom nepochybuji :)

jen časem...

Škoda, že jsem neměl čas to vyfotit...