11.09.2012
7
1217 (12)
Tělo mi zestárlo,
vzpomínky v mládí zůstaly.
Špatný zrak, špatný sluch,
v tom je to úskalí.

Marně se holedbám,
dávnými činy.
I zrcadlo prozradí,
že stojím tu jiný.

Ne zcela potřebný,
dávno ne mlád,
mě stačí však málo
a život mám rád.
 12.09.2012 23:51
Přes zdánlivě pesimistický začátek je taková příjemně pozitivní a plná naděje. :) Líbí se mi.
 12.09.2012 22:28
Přečtu si tvou básničku a vždy se tak přihlouple směju. Ano, říkám si, to je přesně ono. Zase to vyjádřil tak jak to také vnímám.
 12.09.2012 17:55
zůstaly - úskalí...to se mi tam moc nelíbí
ale pak se to rozjelo hezky...nojo, život :)
 12.09.2012 15:12
taron: PrimaDen: Pb*:
Díky za lichotivá slova, a o moudrosti starých bláznů vím své … /,‘o ))
 12.09.2012 08:30
a obohacen o zralost a moudro,
a proto mají tvé verše kouzlo:.)
 12.09.2012 07:13
Jo..jo. souhlasím s Pb* a a být stár a mít dar...to je prostě úžasné...a pozor..ne že nejsi potřebný...já potřebuji tvoje moudro a rady do života....:))) Takže místo koukání do zrcadla koukej na Psance..jestli taron není v úzkých - jak jinak , než svojí vinou , že ?:))))
 12.09.2012 00:13
 Pb*
...mít rád život je dar.
Spousta mladších Ti ho může závidět :c)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.