Dnes jsem byl na cestě domů přítomen okamžiku, kdy se čas dělí do dvou nohavic alternativních dimenzí. Jsem rád, že vám můžu vyprávět o té druhé.

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.

... že by lehká autobiografie? :o)

a ani neví...

Filosofická deprese

... taky tuhle dvojku určitě znáte ...

......je barevný ....

Původně byla v deníku, ale na dobrou radu jsem ji dala sem. Trošku paranoidně zoufalá básnička a vlastnoručně spáchané foto...

28.4.2008 ... tak zase jednu novou ...

- Slečno, a vy se opravdu domníváte, že vaše poezie dokáže někomu něco dát? - Zajisté. - A stále si myslíte, že vaše díla dávají smysl? - Ovšemže. - Slečno, vy jste ale nanynka, viďte.

?!?

Nebudu čekat až uzraje, na první dobrou, hned, protože...prostě bo...5,4,3,2,1...

věřit nebo ne?? Nevím... ;)

... tuhle básničku mám rád ... je v ní od všeho něco ... láska ... smutek ... zklamání ... naděje ... i kapka humoru ...

...nikdy nikdo nepochopí nic...a zae se uzavírám někam kam bych nechtěla..ale ono to jinak nejde...vím, že to jinak nejde...

... ze života ... nikolivěk mého ... pokud se v tom někdo pozná jde o podobnost čistě náhodnou ...