přišla k nám paní zima a mě políbila múza:)

Věnováno...

.

Říjen 2005. (tenkrát psáno jako školní slohovka =) )

...

s úsměvem

první a poslední báseň nebáseň věnovaná tomu, který si ji nikdy nepřečte a přečíst nesmí, vzpomínce, kterou všichni považují za mrtvou a já brzo budu snad moci učinit totéž.

..nespěchej..

V postatě o závislosti na kávě :-)

Zvrácené jako Vomitus sám

i když není zas až tak svatý... :)... ale "dnes už to nebolí" :)

vím, že je to trošičku....jak bych řekla, uvidíte sami, ale jde o to něco v tom vyjádřit...pokusit se...vím, jsem marný pokušitel a zkoušitel...:)

:) inspirováno jedním překlepem

smrtelná věc