Dílo vzníklé z koprodukce Kaplan-Šatnářka. Název vypovýdá o obsahu.cca Březen 2008

neberte to příliš vážně, jsem se nudila :)

..teprve až se smíříme se všemi variantami problému a připustíme si i nejhorší fáze, pak se stává, že něco zabrání zkáze..

Už nechci nikam spěchat, chci cítit, že žiji, všímat si drobností, které nemám čas vnímat, chci se zahledět do svého nitra...

(odpověď pro Pimpa)

Taková, něčím jiná báseň, napsána do malého bločku při sledování filmu, respektive reklam. Ale to jí na upřímnosti neubírá. Teda, snad ne.

Já vím, je to dlouhý. Ale já za to nemůžu. To ono samo se to. (pozn. aut.: velká písmena v tomto případě neznamenají začátek věty.)

Moje pantheistické záchvaty..:-)

a ani neví...

Asi navždy nedokončená, marně čekající na třetí sloku... Jakoby ještě byla potřeba cosi vyslovit, ale nelze pro to najít vhodná slova...

Myslím, že jsme udělali chybu, Náměstku. Mnoho chyb.

...probouzení se do nové (roční) doby

Doufám, že mi Nohavica odpustí ten půjčenej název, ale jinak to pojmenovat nešlo. Inspirováno nedělním skororánem :-)

Svět je jako papír, a je jen na vás, koho necháte kreslit. :)

má úplně první, rok 2011

Z náhodného cyklu: Saponuj!