23.02.2012
9
1737 (21)
Uzamčeni ve smyčkách nekonečna.
Každý máme svou vlastní polovinu
a občas když chceš
vlezeš si ke mně
nebo já k Tobě
a jen tak se na sebe díváme
/občas i něco víc/.

Elektrizuju.
S každým Tvým dotekem o kousek víc.

Vždycky
když začneme dýchat společně
čas se zastaví
a zase se rozeběhne
když vydechneš nejvíc nahlas.

Věděla jsem
že to takhle dopadne.
Věděla jsem to ještě dřív,
než přepadl Vesmír
přes hranu Tvýho stolu.

/Hned na to jsem mu dala nový jméno..

"Ty"./
 20.04.2021 20:49
krásná :))))
 04.03.2014 06:14
 SSS
Tahle zůstane Tvou nejkrásnější. Krásnější už nenapíšeš..
je nádherná.. Jako Ty*
 16.03.2012 10:44
Děkuju! :)
 16.03.2012 09:47
 rry
Tvoje poezie mě vždycky dokáže dokonale ohromit... líbí, moc :)
 25.02.2012 09:38
nojo .. moje oblíbená básnířka vykouzlila neopakovatelné asociace ... hezký ...
 24.02.2012 06:12
Dekuju vsem!
 23.02.2012 22:43
Tak toto je bomba....celá báseň, už jen ta první sloka je úžasná a o ostatních ani nemluvím...fakt moc pěkné, povedené dílko :)
 23.02.2012 21:41
 D_P
Začínám mit v oblibě tvuj styl - hodne dobre
 23.02.2012 21:11
 SSS
..dřív, než přepadl Vesmír přes hranu Tvýho stolu.
!!!!
Skvělá..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.