Žádné moudro, žádné poselství... obrázek

píšu a píšu...

profesní deformace, která člověku krade úsměv ze rtů..

nic v tom nehledejte :-) básník chtěl jenom říct, že se mu tento způsob zimy jeví poněkud podivným a radši by už jaro. Nějak se mu do toho povedlo zamotat i lásku k jeho ženě, neb seznal, že bez lásky jara prostě není :-)

pro mě asi tak trochu netypická, ale což...

nemůžu se rozhodnout, jestli nepatří spíš do deníku

.. taková dochovaná dvacetiletá "šuplíkovina"

.. jsem si dnes vzpomněla, jak jsem našim psala vytočeně z tábora, že všichni dostávají pohledy, jen já ne a končila jsem podpisem "pěkně naštvaná Amel" .. a vznikla tahle kravina, úplně o něčem jiném, ale přitom skoro na stejné notě..

chvilka. jen tak, nic zásadního.

Po letech.

pocit

.. jedna z krásných věcí života