Někdy přijdou chíle...

Ze šuplíčku...

báseň plná rýmu a krásných obratů zakončená povídkovou úvahou

Čím je člověk starší, tím více má sklon rekapitulovat dosavadní život a tak trochu i filozofovat. Prostě se s tím vším snaží nějak vyrovnat...A nejsilnější je to právě na počátku nového roku...

Sonet na zadaná slova 4. kola veršotepárny: pozdrav okolí vzpomínka vlas směr.

Báseň inspirovaná francouzskou verzí jednoho krásného šansonu. U nás se na tu krásnou melodii zpívá významově zcela jiný text : Kam zmizel Tvůj dětský úsměv...I mé dílko je písňovým textem, ovšem na jinou melodii.

Oněginská strofa na slova: kufr*krása*jahoda*plat*tanec.

Adresováno všem těm bláznům, co se stále jen za něčím honí, stále nemají dost a život jim mezitím protéká mezi prsty jak tekutý písek...

romské přísloví

Nedělní chvilka poezie...

Ať nejen dnes jsou muži k ženám pozorní a milí...:-)

Tak jsem zase zkusil složit něco do veršotepárny. Uznávám, že je to ptákovina, ale zapracovat do rondelu s jeho trochu nezvyklou strukturou a jen dvěma možnými rýmy zadaná slova a mít na to ještě šibeničně krátký čas, je trochu náročné na fantazii i kombinační schopnosti. Slova prý pocházejí z knihy George Orwella „1984”: Jsou to: hlad vlas člen obraz osud.

Je moudrý ten, kdo se netrápí pro to, co nemá, ale raduje se z toho, co má...

Sonet shakespearovský pro 3. kolo veršotepárny na zadaná slova: císař město náhoda řeka stvoření.

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

a ani neví...

Když vzpomínky mám, nejsem nikdy sám! Jen si vybírám, na co vzpomínám!