príma čas

Kousek křišťálu našel jsem, byl za rohem, jen tak na pospas
Snad pohozen, snad ze vzteku odhozen, nevím byl tam sám
Zvedl jsem ho a v rukou vzal k očistě, snad pro ten třipt uhaslý
Teď voda mu krásu navrací a paprsek dne, se vmístě protnutí láme

Kolik náhod je, abychom zázrak, jížm ťen kousek skla je
Potkat na svých cestách, štěstí jen tak měli
Co když vesmírný koráb je právě bez klíče, ..od kapitánského mústku,
A co když kouzelník, bez něj nenalezne kamene mudrcú ...

Jen sny znají odpověď na tajemství mnohá, je však odpoledne a slunce je stále vysoko
Kam se hnát, když den je stále sluncem prohřátý, bytřina je chladná .. a sny?
Fantazie, nám pomáhá dát jim čas, jsem rád pro to, je fajn mít chvíli do západu
Vidíme sebe i druhé, to proto, že život znovu napsal další kapitolu...