03.12.2007
9
1761 (32)
0
Stojím před soudem malých holek.
Čeká mě spravedlnost
a vypuštění do světa.
Klepou se mi kolena
a do očí vlévají se slzy.
Strach a obavy z rozsudku.

Na užmoulaných listech papírů
opatruji své milované děti
vytvořené inkoustem barvy
očí mého soudce.
Fialové...

Jeho oči se zablýskají
a smějí se.
Naděje svitla...Mé ustrašené duši.
,, Slečno, všimněte si, jak svítá Slunce
a vraťte se mi o tom povědět!“
Fialová...
 09.08.2009 13:58
áááá ! paráda !
 03.12.2007 19:34
Už ta barva sama je hodně zajímavá...báseň je zvláštní...ale zaujala..;)
 03.12.2007 19:18
nevím jak ostatním... ale mně to připadá celkem logické ;)...
 03.12.2007 18:29
já bych se domnívala, že vím o čem to je...hodně jsem si asi domyslela, ale pochopila...stejně musím ale říct, že je to dost neobretně řečené...každopádně..poslední sloka završená Fialová... to můžu..to se mi doopravdy líbí;)
 03.12.2007 17:53
zvlastni... jo... ta bude tvoje...
 03.12.2007 10:55
ja sem to vuuubec neochopila... cekani na velkou vec - ale co jsou ty male holky? na konci nadeje... ale rusi mi to tam ta fialova... nevim...
 03.12.2007 10:25
No podle me, je to o nejakem cekani na velkou vec, ktera pro tebe asi dost znamena... Z basne si ymslim, ze vic nez na sebe, davas na ostatni.. necekej na jejich rozsudky..delej to, co chces..
 03.12.2007 10:07
Já to taky nepochopil.
 03.12.2007 08:09
 Tom
tak to jsem opravdu nepochopil... :( prvni sloka... jakz takz az na ty male holky.. ale budiz... druha sloka.... mno nejak sem si to interpretoval... ale cele mi to zbortila treti sloka... ta uz sla uplne mimo mne.... takze ani nevim co mam hodnotit a komentovat.... :(

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.