Taky býváte vrbou svým přátelům? Já častěji, než bych si přála, ale přes to jsem vlastně vděčná...nutí mě zastavit se, zamyslet...(ukázka z meilu kamarádce, z reakce na její povzdechy)
25.04.2010 7 1482(23) 0 |
Víš ... já si myslím, že je hodně žen, které se moralisticky tváří, ale nedokážou si ve skutečnosti přiznat, že samy nejsou v soukromí spokojené, natož šťastné ... To, že se chováme dle vlastního naturelu a ne dle představ okolí neznamená, že nám etické zásady nic neříkají...máme je v sobě, víme až moc dobře, kam chceme a tudíž i můžeme (nebo naopak?), ale nehodláme akceptovat předsudky a představy ostatních... Prostě si chceme jen užívat života a přitom dbát na to, abychom neublížily... Děláme jen to, co nám umožňuje a pomáhá cítit se dobře ...
Scénář svého filmu, nazvaného Můj život si hodlám i sama režírovat a to, zda se obsadím do role, která se zdá druhým nevhodná, je jen má věc. Ať už bude můj film propadák nebo se ponesu na červeném koberci a budu se opájet jasem, leskem a třpytem okamžiku, pořád to budu jen já, kdo ponese důsledky konání. Říkáš, že se okolí nelíbí Tvé milostné vztahy? To, co je mužům vlastní, přirozené by nám mělo být zapovězeno? Ne, ani omylem... Dneska nejsou živitelé - lovci jen muži, jsou to i ženy... Tak proč bychom nemohly být lovkyněmi třeba i v těchto oblastech, když už jsme bez mužů nuceny často řešit existenční otázky, pragma, které bylo v minulosti vlastní pouze pánům... Máme zajišťovat chod rodiny se vším všudy, ale pokud jde o lásku, sex... najednou nám společnost předhazuje jakési mantinely, hranice, klec?! ... Neberu je, odmítám ... přeskakuju, přelézám ...
Scénář svého filmu, nazvaného Můj život si hodlám i sama režírovat a to, zda se obsadím do role, která se zdá druhým nevhodná, je jen má věc. Ať už bude můj film propadák nebo se ponesu na červeném koberci a budu se opájet jasem, leskem a třpytem okamžiku, pořád to budu jen já, kdo ponese důsledky konání. Říkáš, že se okolí nelíbí Tvé milostné vztahy? To, co je mužům vlastní, přirozené by nám mělo být zapovězeno? Ne, ani omylem... Dneska nejsou živitelé - lovci jen muži, jsou to i ženy... Tak proč bychom nemohly být lovkyněmi třeba i v těchto oblastech, když už jsme bez mužů nuceny často řešit existenční otázky, pragma, které bylo v minulosti vlastní pouze pánům... Máme zajišťovat chod rodiny se vším všudy, ale pokud jde o lásku, sex... najednou nám společnost předhazuje jakési mantinely, hranice, klec?! ... Neberu je, odmítám ... přeskakuju, přelézám ...
19.07.2012 - 13:52
štiler: ...jj, lidé nešťastní ze svého vlastního bytí mají tendenci schovávat se za slova plná morálky a v skrytu duše závidí těm, kteří dokážou utéct z pout stereotypu...Pro někoho jsou pouta, zdi či ploty jistým druhem bezpečí, jsou znakem pohodlnosti a jistoty jistého druhu bezpečí...avšak plivání na ty nespoutané jejich strach ze samostatnosti neodstraní...
19.07.2012 - 13:28
můžeš i podlézt, ale pak se zase narovnej.
Jistěže je takové moralizování (nebo moralistické tváření), které nevede k nějakému výsledku, směšné a ženy/muži si v něm vlastně jen chtějí najít nějaké ospravedlnění (toho, co dělají). Nejsou ve svém filmu spokojení, ale kritikům nabízejí jen to "spokojené". Někdy jim nedokážeme vysvětlit, že je to špatně a někdy to pochopí samy a vysvětlí to nám
Jistěže je takové moralizování (nebo moralistické tváření), které nevede k nějakému výsledku, směšné a ženy/muži si v něm vlastně jen chtějí najít nějaké ospravedlnění (toho, co dělají). Nejsou ve svém filmu spokojení, ale kritikům nabízejí jen to "spokojené". Někdy jim nedokážeme vysvětlit, že je to špatně a někdy to pochopí samy a vysvětlí to nám
28.04.2010 - 23:44
s úctou ...Bambulka ...jo, někdo má holt dar vyjádřit slovy to, na co mnohým jiným nestačí ani myšlenky ...
26.04.2010 - 07:48
..kašlu na Oskary, je to jen pozlátko...třpyt,. kterej pomine s blesky fotoaparátů...k čemu jsou řády, medaile diplomy, ceny..když jsem s dílem vnitřně nespokojená...tenhle důsledek svého konání nést nechci. Raději propadák, který dá bohatsví mému já...a mluvme třeba o id, egu, superegu...harmonie vnitřního vesmíru je to, co je pro mě důležité...
25.04.2010 - 22:22
jsme muži a vždy jsme jimi byli, jste ženy a máte to stejně.. jen když přijde ticho máme šanci něco slyšet.. i třeba něco uvidět... ale v davu pro samý strom lesu nevnímáme.. a popřeme i vlastní frňák, jen proto abychom nepřišli o jednoho Oskara...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Víš... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bludička
Předchozí dílo autora : Křídla
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+2 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Nastasiya [16], ThomasThomasson [12], calif [6], borovice [3], Dijuš [3], Darmošlap1960 [2]» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...