Návrat

Tmavomodrá prostěradla vlají na poplach

že vám v hlavě chybí serotonin

a vše vidíme až přespříliš tmavě

a ta samotná prostěradla

i ty lavičky na kterých sedáváme

i ty cesty po kterých chodíváme

a i ty rozkvetlé louky a stráně

které nám připadají černobíle a rezavé

a přes veškerou svou krásu

nám připomínají

již tolikrát ztracené naděje




To bývaly časy

ale všechno se mění

a i my jsme se změnili.







Všechny ty časy

Všechny ty minuty a vteřiny

Pro extázi té dané chvíle

radosti

Však platné jen zlomek okamžiku

Je čas napravit poklesky mysli

porvat se s vlastní minulostí

a s klopýtáním přes vlastní překážky

z vlastních cest

a vrátit se na správnou pěšinu životem

bez spěchu, bez shonu

však hned.