přidáno 30.03.2010
hodnoceno 0
čteno 1030(6)
posláno 0
Jen po kotníky v peřejích,
po kotníky a palce,
tmavý proud vod mě strhává
držím se, avšak krátce.
Tak krátce, jak jen mohla jsem
a krátce jen zas budu,
doufat, že vítr z průvanu
odnese z mého studu.
Ze studu kousek, že si vezme
ať žár slunce ho spálí,
popel rozpráší daleko -
ten vítr nenadálý.
Ten vítr, co mě omotal
do nepevných svých smyček,
co v peřejích mě vykoupal,
co naučil mě mlčet.
A chladná on mi do ucha,
foukal v ty chvíle slova,
o tom, že i když ustane,
nazítří přijde znova.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Po bradu. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Praha
Předchozí dílo autora : Jen odpoledne.

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Kapika (چک) [15], Duro [14], Johana [14], silent_heart [11], Kristýnka [3], Nepoet [2]
» řekli o sobě
Meluzina řekla o BorůvkaB :
Myslím, že se v Borůvce snoubí talent s disciplínou. Neustupuje z výborně propracované formální stránky a má co sdělit světu. Jen tak dál!
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

MacBook Air 15

Na skvělém Macbooku Air vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2023 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku