|
Pro ni...
|
Bloudíš temnou ulicí
Hledáš mocnou útěchu
Slzy tečou po líci
A tys ztratila svou potěchu
Odmítáš se znovu smát
A já za ruku tě držím
Přestaň se, má Vílo bát
Já v tvou naději věřím
A ty se neustále soužíš
Vše zas bude, jak dřív bylo
Po svém štěstí toužíš
Věř mi, moje malá Vílo
Hledáš mocnou útěchu
Slzy tečou po líci
A tys ztratila svou potěchu
Odmítáš se znovu smát
A já za ruku tě držím
Přestaň se, má Vílo bát
Já v tvou naději věřím
A ty se neustále soužíš
Vše zas bude, jak dřív bylo
Po svém štěstí toužíš
Věř mi, moje malá Vílo
29.11.2007 13:34
Připomnělo mi to moji prvotinu - ve stejném věku. Potřeba sdělovat tajné věci a potřeba poslouchat stesky jiných. Potřeba útěchy. Také je v tom nedočkavost . Všechno ale má svůj čas a ty to rozjedeš správným směrem. I tahle básnička má své kouzlo.
28.11.2007 22:56
Děkuji za komentáře.. Nepíšu proto, abych dostávala stovky. Píšu básně protože mi to pomáhá. Neumím psát dobré básně a vím to. Všechna díla vzniknou během 5 minut, je to pouhé vypsání citů. Nedokážu to přepsat, protože by to už nebylo tím, čím mělo. Asi tak. Ale děkuji za vaše komentáře, vážím si toho, že si najdete moment, který věnujete mé básni a komentáři a za to děkuji.
28.11.2007 20:46
Komentáře přede mnou mají pravdu. Šlo by to dopilovat, aby to znělo lépe. Zkus se podívat z okna a nechat prostě myšlenky plynou a ono to příjde... Ale co to kecám... Prostě myslím, že umíš líp...
28.11.2007 18:59
Chtělo by to trochu víc propracovat...držím a věřím drhne...potěchu se moc neříká...trošku fantazie do rýmů.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.