peckovičky

mý slunce zapadá na nesprávných místech,
zbyla jen záře v nekrytých listech,
mých osm očí nemrká v rozích,
děsí je další zhasnutá svíce,
na dortu tuláka, hoří mi líce,
nápadnej nápadník napadá nápady,
tekoucí z neznámých potoků nervových,
je to pan Mozek či paní Duše,
kdo řídí řečiště narudlý tuše,
kdo řídí štěstí, nevěru, žal,
kdo našim pramenům dolévá kal,
kdo a kde komu vykouří péro,
a kdo ti zadáčo navalí skéro,
zdarma parma z podvodní sluje,
ocasem zamává, lehce si pluje,
v lese dnes vyrostla nádherná houba,
mezitím ve městě zrodil se trouba,
chroust v mlze nevidí, křičí a sní,
o čem byl život, až smrt odpoví,
okamžik prchavý, mávnutí lejnem,
tak si to užij jednou se sejdem,
anebo ne,
ty Emane,
jeď si v peckovičkách....