Nosí smutek v srdíčku

Nosí smutek v srdíčku,
netrápí ji škola, ani tenhle svět.
Má jen slzy na víčku
a chce ho zase zpět.

Její pohledy patří jen jemu,
její krásné oči však prozradí smutek.
Pořád doufá ve změnu,
čeká na jeho ano, na dobrý skutek?

Co jí brání zapomenout na něho je jasné,
proto jí po tváři stékají pořád slzičky.
Vždyť jen s ním bylo vše fajn, bylo krásné,
tak pochopte to lidičky.

Každý, kdo teď bude její lásku chtít,
bude to mít těžké, to není žádná záhada.
Vždyť bude muset jako on být,
ale snad nebude jen jeho náhrada.

Až příjde jednou ten človíček,
co probudí její lásku.
Pak začne znovu příběh dvou zamilovaných srdíček,
a ona už navždy zahodí tu smutnou masku.