AZ
přidáno 12.05.2009
hodnoceno 2
čteno 818(14)
posláno 0
Po pohřbu mé nejbližší, po pohřbu mé opatrujicí začínám si uvědomovati jak moc byla v mem srdci zářící. Nevím kde jsem, kde jsem se to octl vidim jen vodu podemnou a z temných mraku, které celí můj život plují nademnou se začínáji snášet kapky deště. Kapky deště, které zkrývají můj pláč mou nemalou bolest můj veliky žal. Nikde nikdo, nikde zivo, nikde zadny zvuk jen ja a kapky bubnujici do zeme a zvolna se stracejíc do kaluží a řek, do kterých voda dopadající na zem po staletí stéká. Stále prší je churavo. Jiz nevidím vodu necitim déšť nemůžu se nadechnout chytnou se něčeho. Kolem mne je jen chlad. Je to jako na mesici jen se tak vznášim. Vznasim se v chladu v mokru mam jiz jen tento cit, ktery tak jako predtim ostani pomalu ustava. Jiz dochazimi dech prestavam se pohybovat, prestavam myslet ztracim se rozplyvam. Nemuzu byt viden vsude je jen tma prazdnota a vypln tvorim jen já.

přidáno 12.05.2009 - 22:36
** Vím že bys dal všechno abys jí vrátil zpět,
dal bys svůj život, ale musí stačit květ...
přidáno 12.05.2009 - 20:54
jo bolest z toho jde citit.. bude lip, uvidis.. jednou.. ale prijde mi to spis jak uvaha nebo jako zapisek do deniku..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku