|
Originál: http://www.mvj.cz/2009/poezie/laska/az-za-hrob/
|
Stříbrné ostří
kuchyňského nože
oblíbeného
mi právě projíždí kůží
pohledem
a
půlí srdeční komory
které se zalévají krví
.
.
.
láskou bez nadějí
Poslední slovo
do předchvíle věrného citu
smetla rudá řeka
v mých rdousících se ústech
Pronikla si do mne
jako já poprvé
v tvém příjemném přání
pro mě naposled
zasouvalas hloubš
.
.
.
prý láska přebolí
. .
. .
. .
. .
. .
.
kuchyňského nože
oblíbeného
mi právě projíždí kůží
pohledem
a
půlí srdeční komory
které se zalévají krví
.
.
.
láskou bez nadějí
Poslední slovo
do předchvíle věrného citu
smetla rudá řeka
v mých rdousících se ústech
Pronikla si do mne
jako já poprvé
v tvém příjemném přání
pro mě naposled
zasouvalas hloubš
.
.
.
prý láska přebolí
. .
. .
. .
. .
. .
.
Ze začátku je hodně popisná, možná by neuškodilo jít více "na dřeň". Třeba "srdeční komory, které se zalívají krví" - i bez přívlastku "srdeční" by člověk pochopil oč jde :) "Láska bez nadějí" působí jako klišé, ale jelikož je to asi hodně osobní záležitost, tak se to celé musí brát s rezervou...P.S. : "předchvíle" je moc pěkný slovo :) L.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Až za hrob : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bez lásky nelásky
Předchozí dílo autora : Neklidný nehet

