 17.03.2009 2 1622(15) 0 |
Scvrklá jak usušená pomerančová kůra
ležím na radiátoru,
kolem mě krouží škaredá černá můra,
tahá mě za vlasy, za nohy, za uši,
postrádám oporu,
když sežrat se mě pokouší.
Chrání mě deštník z Granka a actimelová bublina
a můra rozzuřená být začíná.
Nůž ze světla a úsměvů si upletu
a zasadím smrtelnou ránu,
není už návratu..
A pak vstanu.
ležím na radiátoru,
kolem mě krouží škaredá černá můra,
tahá mě za vlasy, za nohy, za uši,
postrádám oporu,
když sežrat se mě pokouší.
Chrání mě deštník z Granka a actimelová bublina
a můra rozzuřená být začíná.
Nůž ze světla a úsměvů si upletu
a zasadím smrtelnou ránu,
není už návratu..
A pak vstanu.
10.12.2011 - 12:16» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Bombardeta [16], Veronica176 [16], anisek989 [15], Marrio [15], Melkor [12], wojta [4], Franni1828Cz [1]» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
