IV.

Scvrklá jak usušená pomerančová kůra
ležím na radiátoru,
kolem mě krouží škaredá černá můra,
tahá mě za vlasy, za nohy, za uši,
postrádám oporu,
když sežrat se mě pokouší.

Chrání mě deštník z Granka a actimelová bublina
a můra rozzuřená být začíná.

Nůž ze světla a úsměvů si upletu
a zasadím smrtelnou ránu,
není už návratu..
A pak vstanu.