|
aaaa....
|
Pocit
Tohle už nezvládám,
do země se propadám.
Necítím nohy,
podlamují se mi kolena.
Slzy polykám...
Vidím rozmazaně.
Tohle je už na mě moc,
Bolí to....strašně...
Volám všem kámoškám,
halooo, to jsem já...
nepřišly ani k rohožkám,
zůstávám tu, sama.
Podléhám tomu...
Už nikdy nebudu stejná...
Tohle už nezvládám,
do země se propadám.
Necítím nohy,
podlamují se mi kolena.
Slzy polykám...
Vidím rozmazaně.
Tohle je už na mě moc,
Bolí to....strašně...
Volám všem kámoškám,
halooo, to jsem já...
nepřišly ani k rohožkám,
zůstávám tu, sama.
Podléhám tomu...
Už nikdy nebudu stejná...
jutu
Úlevovka jo, báseň ve smyslu obraznosti ne.
Přiznávám se, že musím souhlasit s Yarrodem... Nic ve mně nevyvolala. Ale je mi jasné, že pro tebe musí znamenat hodně...
Nelíbí. Ta básnička ve mně nevyvolává asi pocity, které by měla. Kromě toho podle mě ani forma moc neodpovídá
Mám to hodně často, tenhle pocit...
Vždycky mě z toho vytáhne jen jedno.... a není to žádná kamarádka, je to něco, co nikdy nezradí, co uklidní a vlastně i poradí....
Vždycky mě z toho vytáhne jen jedno.... a není to žádná kamarádka, je to něco, co nikdy nezradí, co uklidní a vlastně i poradí....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pocit : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bylo nebylo...
Předchozí dílo autora : Uzavřená v realitě
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
ykim [17], Fila [16], panmys [16], HaNina [14], Nina93 [14], Pajalord [13], ESCHATOL [11], Adeline [9], Konvalinka25 [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

