|
aaaa....
 21.02.2009 5 1806(21) 0 |
Pocit
Tohle už nezvládám,
do země se propadám.
Necítím nohy,
podlamují se mi kolena.
Slzy polykám...
Vidím rozmazaně.
Tohle je už na mě moc,
Bolí to....strašně...
Volám všem kámoškám,
halooo, to jsem já...
nepřišly ani k rohožkám,
zůstávám tu, sama.
Podléhám tomu...
Už nikdy nebudu stejná...
Tohle už nezvládám,
do země se propadám.
Necítím nohy,
podlamují se mi kolena.
Slzy polykám...
Vidím rozmazaně.
Tohle je už na mě moc,
Bolí to....strašně...
Volám všem kámoškám,
halooo, to jsem já...
nepřišly ani k rohožkám,
zůstávám tu, sama.
Podléhám tomu...
Už nikdy nebudu stejná...
25.02.2012 - 12:35jutu
Úlevovka jo, báseň ve smyslu obraznosti ne.
25.02.2009 - 18:48Přiznávám se, že musím souhlasit s Yarrodem... Nic ve mně nevyvolala. Ale je mi jasné, že pro tebe musí znamenat hodně...
25.02.2009 - 18:08Nelíbí. Ta básnička ve mně nevyvolává asi pocity, které by měla. Kromě toho podle mě ani forma moc neodpovídá
22.02.2009 - 14:49Mám to hodně často, tenhle pocit...
Vždycky mě z toho vytáhne jen jedno.... a není to žádná kamarádka, je to něco, co nikdy nezradí, co uklidní a vlastně i poradí....
Vždycky mě z toho vytáhne jen jedno.... a není to žádná kamarádka, je to něco, co nikdy nezradí, co uklidní a vlastně i poradí....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pocit : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bylo nebylo...
Předchozí dílo autora : Uzavřená v realitě
