Snad neskončíš stejně.
přidáno 18.02.2009
hodnoceno 2
čteno 1055(17)
posláno 0

V barvě spadaných listů
vidím tvé mrtvé tělo.
Auta projíždějící kolem si nevšimnou,
když na tebe stříkají bláto z kol.

Tobě už je to stejně jedno,
nevidíš poslední paprsky soumraku.
Nenáviděl jsi život. Je to nespravedlnost,
když já ho milovala. Kvůli tobě.

Kvůli těm očím zatažené oblohy,
kvůli tvému teplému tělu,
které teď leží vychladlé na zemi
mezi prázdnými lahvemi včerejší noci.

Neměl jsi scházet z cesty,
ale to bys nebyl ty.
Vše znáš nejlíp sám.
I to, kdy jít k čertu.
/Už se nevrátíš./
přidáno 04.01.2015 - 16:58
pěkně napsaná, bolestná...
přidáno 18.02.2009 - 17:19
Wow, docela síla. Jenom myslím, že by správně mělo být "scházet z cesty". Každopádně, vážně dobře napsané.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Spadané listy, bláto a tma : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : And It's getting colder
Předchozí dílo autora : Předehra

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming