Potvora

Až moje tělo vyhasne
a z duše zůstane jen cár,
až zemřu v samotě a předčasně,
věnuj mě vzpomínek jen pár.

Až tváře krásné skryjí vrásky,
a srdce naplní se bolestí,
až stáří pozbude mládí a lásky,
tak zlo si cestu proklestí.

Vzpomínkou slzy do očí se ti derou,
jen mysli na mne moje milá!
Žes byla vždycky nehodnou dcerou
a na to, žes mne zatratila!

Já byla ti vždy oporou,
tolik nocí neprospaných,
ty stala jsi se potvorou
a mě zůstalo, jen spoustu nocí proplakaných.