Věnováno...
 01.01.2009
6
1858 (23)
0
Krouživým pohybem
zvolna a lehce
z tebe ukrajuji
fragmenty nevinnosti.

Se stoickým klidem
je nechávám
padat na podlahu.
Kde plaše mizí
v nánosech prachu .
 12.01.2009 21:06
Tak to bych si to měl přečíst :) Kromě Kafky na pobřeží a Konec světa & Hard-boiled Wonderland (leží mi na stole) to mam přečtený snad všechno co bylo od Murakamiho přeložený do češtiny :)
 12.01.2009 20:54
pripomina mi to spici Saeki z Kafky na pobrezi...
 12.01.2009 19:50
 jehlaspichlas
Hezké chození kolem horké kaše. To se ženským líbí, když to řeknu přímo
na ostro. Já raděj chodím k jádru věci.

Zhodíš blůzu ladně na zem,
dávno jsou pryč předsudky.
Nikdo není žádným plazem,
nasyceny jsou naše žaludky.

Myšlenky však krouží kolem,
oči tě svlíkaj celou do naha.
Kam se poděl ten tvůj dojem ,
prádlem poseta je podlaha.

Ostatní nehraje žádnou roli,
důležitá je však přítomnost.
Je to něžné a tak to bolí,
zítra je oddělí místní vzdálenost...


Domysli.
 12.01.2009 06:43
 ruach
krasna... lehka jako vanek a prece je citit jeji pohlazeni...
 04.01.2009 20:55
Tak to chodilo vždycky,ale báseň má charizma a to se cení.Kdo píše o nevinnosti,něco o ní ví a už to vědomí je o citu.
 02.01.2009 16:31
nevinnost v prachu ... se stoickým klidem.. tak to dnes chodí ..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.