pětkrát o mně s hvězdičkou*

DEN ODE DNE

Den za dnem,
furt
se mě sanžíš
přesvědčit,
že nevim, co chci...
jenže Kdo
to ví?
...to by musel bejt někdo
Dokonalej*
/a takový lidi nejsou.../

DOKONALÁ, NEČEKEJ ...

Ty říkáš,
že jsem výjimečný
člověk*
a přesto ode mě
očekáváš
...Zázraky...
Ale já nejsem dokonalá
/a ty už vůbec ne :-P/

DEBATA

Lidi na mě koukaj
jako na vraha
s tváří pod palcířem zneblaha

Jsem rytíř v drátěný košili,
jako se kdysi* nosily

A v dlani přímo napřažený
jež se tou tíhou vyvrací,
mám srdce, který krvácí

/jenže drátěný košile
se prostě dneska nenosej.../

UŽ NEJSEM

Už nejsem ta
malá, ustrašená
holka.
Nebrečim jenom
pro to, že
mi brácha ukrad
hadrovou
panenku z Holandska
/dávam rovnou facky/
Nebojim se tmy
a nevěřim
na zázraky*...

PŘEŽITEK

Zlobíš se na mě?
Proč?
Za to, nejsem
pověrčivá?
Za to, že šlapu ,
tak "bezmyšlenkovitě
a beze strachu"
na litinový poklopy
nevěře na tu naši
pověstnou
kanálovou smůlu?...

...víš, já
mám smůlu
celej život...
/a nějakej
kanál*
už mě fakt nerozhází.../