 18.10.2008 2 1417(20) 0 |
znám pána z malýho městečka
jeho život je rovná úsečka
rovnice o té neznámé
co neznáme
jak v pendlovkách přesná kolečka
když nezapadnou tak nepřečká
do nekonečna to vychází
bez nesnází
ten pán jednou prostě ztratil hlavu
pro jednu krásnou dámu z davu
pro jednu prostou ženu z lidu
jeho život prý pozbyl klidu
tak jeho přímá úsečka
a ozubená kolečka
lámou se nahoru dolů
ale spolu
šustí kolem zlé jazyky
nebo co je to za vzlyky
ano řeknou si do tváře
u oltáře
spojí se možná na věky
originály s padělky
rovnice o jedné známé
kterou známe
spolu tu bydlí v městečku
nepostrádají úsečku
zmizela věta holá
parabola
jeho život je rovná úsečka
rovnice o té neznámé
co neznáme
jak v pendlovkách přesná kolečka
když nezapadnou tak nepřečká
do nekonečna to vychází
bez nesnází
ten pán jednou prostě ztratil hlavu
pro jednu krásnou dámu z davu
pro jednu prostou ženu z lidu
jeho život prý pozbyl klidu
tak jeho přímá úsečka
a ozubená kolečka
lámou se nahoru dolů
ale spolu
šustí kolem zlé jazyky
nebo co je to za vzlyky
ano řeknou si do tváře
u oltáře
spojí se možná na věky
originály s padělky
rovnice o jedné známé
kterou známe
spolu tu bydlí v městečku
nepostrádají úsečku
zmizela věta holá
parabola
19.10.2008 - 11:39Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
PARABOLA : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : NOTY Z BOTY
Předchozí dílo autora : KVINDE
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
