..............
![]() ![]() ![]() ![]() |
Kopce rozčísnuté na pěšinky
rozmařile žloutnou na povrchu.
Zatím bez vzpomínky
dech v podzimním tichu.
Sčítání listů jako v pohádce
v posledním letu tanečních piruet
na zemi měkké koberce
šustivě se vrací zemi zpět.
Hřejivé ticho houstnoucí rzi
vlhko zachycené ve vlasech.
Období sčítání, kdy člověka mrzí
i promlčený neúspěch...
Střídání stínu ve slunečních tůních
bezdechý úžas lesa pryskyřic.
Stále nové cesty a nové nacházení
jistota ztrát už neznamená nic.
rozmařile žloutnou na povrchu.
Zatím bez vzpomínky
dech v podzimním tichu.
Sčítání listů jako v pohádce
v posledním letu tanečních piruet
na zemi měkké koberce
šustivě se vrací zemi zpět.
Hřejivé ticho houstnoucí rzi
vlhko zachycené ve vlasech.
Období sčítání, kdy člověka mrzí
i promlčený neúspěch...
Střídání stínu ve slunečních tůních
bezdechý úžas lesa pryskyřic.
Stále nové cesty a nové nacházení
jistota ztrát už neznamená nic.

pěkné myšlenky a obrazy...jen místy nesedí rytmika a rýmy...ale poslední sloka ta je nádherná...i ta fotka je příjemná...*

podzim...
strom ztrácí listy
člověk iluze,
jaro přínáší nové...
tedy listy určitě
strom ztrácí listy
člověk iluze,
jaro přínáší nové...
tedy listy určitě

No to je nádhera!!!
Úžasně ses mi trefila "do noty", díky!!!!! Dala bych 200, když by to šlo:-)
Úžasně ses mi trefila "do noty", díky!!!!! Dala bych 200, když by to šlo:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pod*zimní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Křehké nádechy
Předchozí dílo autora : Dnes je to rok....
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Ms Floret [16], moonell [16], slecnaChuckye [12], Mandrake [15], *Whatsoever* [15], kozlikmilda [14], cappy [14], Gabuša [12], Vanesa [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)