|
|
Procitáš, venku již zpívají ptáci.
V zrcadle známá tvář
a najednou se ztrácí.
Procitáš, nechceš den v tom běhu.
Dobře víš, že mnohé
se nevyřeší v lehu.
Procitáš,v trávě chceš najít
uzemnění.
Po nártech stéká ti rosa,
vše se prapodivně mění.
Procitáš,v dlani máš popenec,
smetánku, sedmikrásku,.snitku meduňky,
mátu tu bylinkovou lásku.
Procitáš, studánka ti naplnila sklenku,
bylinky plavou v ní.
Je tak krásně tvenku.
V zrcadle známá tvář
a najednou se ztrácí.
Procitáš, nechceš den v tom běhu.
Dobře víš, že mnohé
se nevyřeší v lehu.
Procitáš,v trávě chceš najít
uzemnění.
Po nártech stéká ti rosa,
vše se prapodivně mění.
Procitáš,v dlani máš popenec,
smetánku, sedmikrásku,.snitku meduňky,
mátu tu bylinkovou lásku.
Procitáš, studánka ti naplnila sklenku,
bylinky plavou v ní.
Je tak krásně tvenku.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Procitání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Příběh nás dvou

