přidáno 21.01.2026
hodnoceno 0
čteno 5(0)
posláno 0
„Budiž, co jest… to jest nyní — a BĚDA!“
Vřískala do noci tančivá Ida.
„Nechť nebesa zaleje krvavá rudá!“
Úkonem života, číslovka sudá.

„Nepatří krajině, jest člověčí bída!“
Šeptala do prachu, šeptala Ida.
„Ni zda, či jestli jen KDY a PROČ
člověk zradí člověka!“
Křtí slzou slanou ve tváři
pravdu, jež je odvěká.

„Ať zplaví zemi moje slzy,
ať nechá pod hladinou dlužníka!“
Káže Ida, svírá kámen —
udrží u dna v krvi hříšníka.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming