Optika očekávání

Co o životě víme?
Čemu rozumíme?
Za jaké pravdy bojujeme?
Kolik lží vloženo
do Našich iluzí, představ,
očekávání?

Na starých mapách
byla místa o nichž
kartografové dozajista
neměli šajn ani ánunk.
Aby nezely prázdnotou
kreslily se tam lvi
s vyhlídkou, že
stanete se jejich dobrotou.

To samé vesmíru se týká
sotva poznáváme dráhu z mléka.
Tam dál už temná hmota
která Nám velí přehodnocovat
vše, nejen vesmír celý.

....ale hlavně sebe.
I my lidé totiž tvoříme
oblohu hvězd - nebe.
Města jsou shluky a
války jemné erupce
mezi vesmírnými mraky.

Málo kdo z Nás tuší
a ještě méně ví, že
jen dopravním prostředkem
jsou Naše těla otylí.
Člověk myslí, že nad
vším vládu má.

Však houba, bakterie i plíseň
se Nám jako náš pilot
zpovzdálí vysmívá.
Do nových modelů, lidských těl
si přeskakují.
Na vrakovištích, na hřbitovech
Nás kdykoli recyklují.