Zas a znova

Tak zas a znova,
stojím na rozcestí,
plynou mi slova,
vím, kde jsem - a to je štěstí.

Zas a znova,
plynou slova,
o tom, co mám cítit,
štěstí, že můžu to chytit.

O tom co stalo se kdysi,
v mojí mysli,
jede vlak -
že je to tak.

Říká mi, co jsem,
jak chovat se mám,
říká mi co cítit
říká, to už dávno znám.

Ale Svět se rozpadl,
pohádce minulosti nevěřím,
mám ji rád,
a přesto ji opouštím.

Už nemám sílu,
držet pohromadě,
svá krásná utrpení,
ani být z toho na hromadě.

Chci jen sledovat,
ani nepojmenovat,
s údivem dítěte -
Milovat….